Archiv pro rubriku: Bylinky

Bylinky.

Pupava

Pupava bezlodyžná ( Carlina acaulis)

Tenhle bodlák, který krásně kvete, podobně jako slaměnky, roste běžně na mezích, stráních. Svou slávu si pupava prožila ve středověku, protože nechyběla na žádné klášterní zahradě. Součástí květu je na jeho spodku “lůžko”, které se po okrojení květu dá jíst a chutná jako kedlubna (bohužel není tak velké ). Jako léčivka se ale užívá kořen, který působí močopudně a potopudně. Zlepšuje chuť k jídlu, napomáhá trávení. Užívá se ale nejvíc na zlepšení činnosti ledvin a aktivizuje důležitou činnost potních žláz, a tím urychluje vylučování odpadových látek z organismu (pokud si je neblokujete sami různými antiperspiranty a podobnými hnusy)
Ve středověku se pupava podávala při horečnatých chorobách (bakteriál­ního i virového původu, což samozřejmě tehdy nevěděli), také při prochladnutí a při zánětu ledvin a močových cest. Skvělé účinky má i při zánětu prostaty, při zvětšení prostaty.
Pupava desinfikuje střeva a je tedy vhodná i při zažívacích potížích, infekčních průjmech, parazitech. Zevně jde užívat do koupele při plísňovém onemocnění, hnisavých ranách, na ekzémy, používá se odvar nebo kořen naložený ve vinném octě. Pupava se používá i k harmonizaci krevního tlaku.
Pupavu mohou užívat i malé děti, těhotné a kojící ženy, nemá žádné vedlejší účinky…
Zajímavostí pupavy je, že obsahuje enzymy, které se dodnes nepodařilo prozkoumat, píše se o nich jako o enzymech “neznámého složení”…

Táňa

Ožanka kalamandra

Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys)

Ožanka je bylinka, která působí protizánětlivě, hlavně v oblasti trávení, zvyšuje vylučování trávicích šťáv a žluči. Hojí zánět žaludku a tenkého střeva a střevní infekce spojené s průjmy. Působí proti salmonelóze, zlatému stafylokoku, streptokokům, bakteriím. Tiší křeče při ledvinových kolikách, příznivě působí na dýchací cesty, využívá se při astmatu, respiračních nemocech a zápalu plic. Je rovněž účinná při vyplavování odpadních látek z tkání a kloubů, pomáhá při revmatismu, dně a ledvinovém písku. Používá se i v homeopatii. Z ožanky se používá nať, která je běžně v obchodech s bylinkami dostupná.

Táňa

 

 

Břečťan

Břečťan popínavý (Hedera helix)

Břečťan je vždyzelená plazivka, která obroste, na co přijde, domy, stromy, zídky…Co sevře do svého objetí, to nepustí…
Pamatuji si, jak jsem chodila se se svou prababičkou coby dítko na hřbitov, kde spočívali její milovaní a všechny hroby, hrobky a okolí bylo porostlé břečťanem. Od té doby s břečťanem příliš nekamarádím, protože mi připadá takový…smutný.
Ale je to léčivka, která se v současné době užívá hlavně do léků proti kašli (sirup a kapky Hedelix). Léčivé jsou listy, které se sbírají na jaře nebo v létě. Suší se ve stínu a nesmí být zahnědlé. Odvar chutná hořce nebo někoho až škrábe v krku. V malých dávkách se podává na rozšíření cév, větší dávky způsobují naopak zúžení cév a zpomalení srdečního tepu. Čerstvé listy se přikládají na nehojící se rány nebo popáleniny, také při revmatických bolestech nebo dně. Na břečťan je dost lidí alergických, lehce se dá vyzkoušet přiložením čerstvého rozemnutého listu na pokožku…Břečťan si ordinovat sami vnitřně nezkoušejte, pouze můžete vyzkoušet čerstvé listy přikládat na revmatické klouby, apod.
Pro zajímavost – v Americe a přilehlých oblastech roste jedovatý břečťan (Toxicodendron radicans) – obrázek vpravo, který způsobuje popálení podobně jako bolševník…

Táňa

Cedrát

Cedrát – Citroník médský (Citrus medica)

Keřík nebo strom s pichlavými trny je znám už od starověku, údajně se rozšířil z Číny do Egypta a odtud si ho vzali Židé s sebou při exodu, kdy byl Jahvem označen jako jeden z košer plodů, které se používají při svátku Sukkoth. Cedrát se přitom uchovává v krabičce, která se jmenuje Etrog.
Plody cedrátu jsem viděla na zbylých nástěnných malbách v Pompejích, tam bylo vidět, že je pěstovali hlavně jako okrasné rostliny, ale dochované zmínky jsou i o tom, že se plody cedrátu používaly v těchto dobách, ve kterých travičství bylo poměrně rozšířeným jevem, jako účinný protijed, obzvláště pak povařené s medem.
V Itálii a na Sicílii jsou často vidět cedráty v květináčích u vchodů do domu nebo v atriích, na okrasu….
Dnes se cedrát používá hlavně v kosmetickém průmyslu a v potravinářství se užívá kandovaná kůra. Jsou vyšlechtěné odrůdy, u kterých plody váží i víc než 2 kg…

Táňa

Uňa de gato (Vilcacora)

Uňa de gato – Kočičí dráp (Vilcacora)

Tato rostlina se španělsky jmenuje Uňa de gato – Kočičí dráp, je to liána, která má u výhonků „drápy“. V bylinářstvích jí dostanete i pod názvem Vilcacora. Důležité je, že silně podporuje – silně zvyšuje imunitu, čímž dokáže nastartovat tělo k jeho správnému fungování. Pomáhá např. jako prevence onkologických onemocnění, údajně dokáže i prokázaná onemocnění zpomalit, zlepšuje stavy při Parkinsonově chorobě. Z vlastní praxe s klienty jsem viděla zahojení lupénky a zhojení Crohnovy choroby, žaludečních vředů. Kromě jiného snižuje krevní tlak a působí proti vzniku trombů. Léčí záněty v těle, obzvlášť v kloubech. Zlepšuje funkci jater a u kuřáků pomáhá vyplavovat z těla toxiny z tabáku. Indiáni používají a jako antiparazitikum. Má zlepšovat cukrovku a hojit cysty, fibromy, apod.

Táňa

Česnek

Česnek setý (Alium sativum)

Bez česneku bychom se asi v kuchyni neobešli. Česnek znali a prokazatelně si na něm pochutnávali už staří Sumerové před pěti tisíci lety. Ve starověkém Egyptě zase bylo známo, že česnek dostávali k jídlu otroci, třeba při stavbě pyramid, aby byli zdraví a silní. Po staletí se věří, že česnek odpuzuje démony a hlavně upíry. Z toho důvodu se věšel doma a také třeba nosil zavěšený na krku, takový lidem pak prý kousnutí nehrozilo. Česnek snižuje hladinu tuku v krvi, prospívá cévám, rozpouští krevní sraženiny. Také léčí žaludek a střeva, používá se i při bronchitidě. Česnek je nejlepší jíst syrový, třeba na chlebu s máslem nebo v různých pomazánkách, na topinkách… Údajně je také afrodisiakum, ale to bude dost sporné vzhledem k jeho odéru…nebo by pak museli zároveň jíst oba partneři. Česnek můžete milovat nebo nesnášet, nic mezi tím asi neexistuje. Třeba Shakespeare byl velkým odpůrcem česneku.
Česnek obsahuje aliin, saponiny, z vitamínů třeba C, selen.
Velmocí v pěstění česneku je dnes Čína, ale sami víme, že pro nás je čínský česnek „nedomrlý“ a jen ten český, moravský a slovenský má ty správné grády.
No a když je dnes ten Nový rok, pokud jste to včera trochu přehnali, udělejte si vyprošťovací česnečku, pomáhá to…

Táňa

Zavinutka podvojná

Zavinutka podvojná (Monarda didyma)

Monarda je všestranná rostlinka, vysazuje se na zahrady jak k potěše oka, tak je léčivá…Používá se jako koření i jako léčivka. Má citronově-pomerančovou příchuť, nebo trochu jako meduňka, citronová tráva…prostě zavinutka  Zkoušela jsem jí trochu přidat do černého čaje a chutnalo to asi jako Earl Grey…většinou míchám bylinky se zeleným čajem, ale tohle mělo skvělou chuť…Monarda se jako bylinka užívá ke snižování horečky a při poruchách trávení. Jinak se užívá k ovonění bylinkových směsí.

Táňa 🙂

Jestřabina

Jestřabina lékařská (Galega officinalis)

je bylinka, která pochází z jižní a východní Evropy. U nás se vyskytuje v přírodě jen v nížinách, nebo se uměle pěstuje. Sbírá se kvetoucí nať. Jestřabina snižuje hladinu cukru v krvi u diabetu II. typu, podporuje tvorbu mléka u kojících žen a působí močopudně. Při nedostatku mléka u kojících matek se doporučuje užívat jako čaj. Užívá se i jako podpůrný prostředek při cukrovce. Více se jí ale užívá ve směsích, než jako samotné bylinky, např. jako čaj Diabetan, který se dá běžně koupit v lékárně.

Táňa Labovská

 

 

Drmek

Drmek obecný (Vitex agnus-castus)

Bylinka pochází od Středozemního moře, pro svoje hormony klidnící účinky se jí lidově říká mnišský pepř, který se užívá (plody) od starověku. Mniši v klášterech pili drmkový odvar, protože drmek je silné pánské antiafrodisiakum, tedy zmírňuje sexuální touhy. I dnes je to oblíbená léčivka, kterou ale užívají hlavně ženy, pro zmírnění PMS a jiných ženských potíží, bylinka harmonizuje a upravuje menstruaci, podporuje šanci na otěhotnění a přináší úlevu v klimakteriu. Plody se suší a pijí jako nálev. Drmek povzbuzuje tvorbu progesteronu, obnovuje u žen hormonální rovnováhu, odstraňuje podrážděnost, nespavost, deprese.

Táňa

Tapioka

Tapioka

Včera jsem ochutnala tzv. „Buble tea“, což je čaj s mlékem a tapiokovými kuličkami (perlami). Chutná to skvěle!
Co to je tapioka? Je to škrob z hlíz rostliny Maniok jedlý (lat. Manihot esculenta). Pochází z Jižní Ameriky, ale po osídlení těchto končin Evropany se rozšířil po celém světě. Živí se jím dnes hodně v Africe a Asii, připravují se z něj knedlíčky, nudle a velmi husté polévky. Tapioka se dá u nás sehnat hlavně jako tapiokové perly nebo mouka. Perly se vyrábí slisováním tapiokového škrobu do malých kuliček připomínajících perly. Dělá se hodně velikostí. Po namočení kuličky nasáknou a zvětší se, asi jako psyllium nebo chia semínka. Podle dostupných informací maniok obsahuje sacharidy, bílkoviny, vápník, hořčík, draslík, selen, železo, kyselinu listovou, vlákninu, mastné kyseliny. Velkou předností je, že bez obav mohou jíst lidé s celiakií a potravinovými alergiemi. Perličkami se zahušťují kaše, polévky, oblíbený je puding a koktejly a čaje.
Sehnat se dá v prodejnách se zdravou výživou, v potravinách koutcích se zdravou výživou v supermarketech (viděla jsem třeba v Tescu) nebo na e shopech…

Táňa