Černá ředkev (Raphanus sativus niger)

Černá ředkev je chutná zelenina, ale také účinná léčivá rostlina. Konzumuje se kořen – bulva.
O jejím původu se spíš spekuluje, protože první zmínky jsou ze starověké Číny i z Egypta, kde se pěstovala již před 4. tisíci lety. Dochované informace ukazují na to, že se černou ředkví stravovali ponejvíce otroci.
Černá ředkev obsahuje víc vitamínu C než citrony. Také vysoké množství vitamínu E, B1, B2 a B6. Z minerálů železo, draslík, fosfor, měď, síru a vápník. Má antibiotické účinky. Důležitou složkou jsou silice obsahující síru. Těm vděčí ředkev za svou chuť a za svůj blahodárný vliv na naše játra. Tyto silice najdeme ve všech ředkvích či ředkvičkách, avšak v černé ředkvi je jí největší množství.
Ředkev je vhodná pro všechny, kteří trpí nedostatečnou funkcí jater a následnými bolestmi hlavy, zvýšenou únavou, páchnoucím dechem, trávicími obtížemi, potahem na jazyku. Ředkev je vhodné jíst z léčivých důvodů při změně ročních období (hlavně na podzim a na začátku jara), kdy jsou játra zatěžována nejvíce. V poslední době se šťáva začala znovu používat proti kašli a je součástí některých sirupů (proti kašli). Ředkev ale není vhodná pro ty, kteří trpí průjmy, nadýmáním, žaludečními a dvanácterníkovými vředy, záněty žlučníku a pro ty, kdo po jejím požití pociťují žaludeční potíže.U lidí, kteří mají žlučníkové nebo ledvinové kameny může vyvolat až koliku, proto, pokud jste ji nikdy nejedli, vyzkoušejte jen malé množství, jedno sousto…Kameny většinou dokáže rozpustit, ale zkoušejte opravdu po troškách…

Táňa

Kostival lékařský (Symphytum officinale)

Kostival – kostihoj, anglicky třeba knitbone -kostisrůst, mluví svým názvem sám za sebe. Tahle bylinka se užívá v lidovém léčitelství pro své hojivé účinky. Doporučoval se na obtížně se hojící rány, pohmožděniny, modřiny, ale i na zrychlení srůstu zlomenin kostí. Podle dostupných pramenů dříve ranhojiči na bojištích vařili pastu z rozdrceného kořene kostivalu, která slepovala dohromady sečné a tržné rány asi jako dnes chirurgická lepidla…
Dnes se uplatňuje kořen a listy v nálevu nebo odvaru zevně do koupelí, jako mast nebo gel na krvácející hemoroidy, křečové žíly, modřiny, bércové vředy, vymknuté kotníky, natažené šlachy, při svalových zánětech a zánětech šlachových pouzder i obtížně se hojících rány, jako obklady při záchvatech dny na postižené místo…
Dříve se kostival užíval i vnitřně, např. pro hojení žaludečních vředů a urychlení hojení zlomenin, dnes se spekuluje o tom, že je vnitřní užívání toxické, ale názory se různí, např. v USA je vnitřní užití povoleno, u nás ne. Protože jsem s kostivalem sama dost experimentovala, přikláněla bych se k místnímu názoru…V každém případě by neměly užívat kostival těhotné a kojící matky a děti do 3 let.
Nálev na obklady: Na čtvrtlitrový hrnek vařící vody 1 polévková lžíce kostivalu, louhujeme 10 min…

Táňa

Estragon – Pelyněk kozalec, Pelyněk dračí (Artemisia dracunculus)

Estragon známe ponejvíce jako koření ve francouzské kuchyni, přidává se na pečená masa, polévky a omáčky.
Z hlediska jeho účinků na náš organismus významně podporuje tvorbu žluči, působí mírně močopudně, zvyšuje chuť k jídlu a zlepšuje trávení. Estragonový ocet se užívá na zlepšení trávení jako aperitiv, ale i do salátů, atd., jinak chci napsat, že chutná skvěle. Estragon má i prokazatelný vliv antisklerotický a tonizační. Tlumí křečové bolesti při dyspepsii a menstruaci. Odvar nebo z něj se používá také jako antiparazitikum, olej k potírání dásní proti paradentóze a k masážím zevně, uvolňuje svaly a zatuhliny….
Estragonový ocet si vyrobíme tak, že rostlinu naložíme do octa (jedno, jestli obyčejného nebo vinného či jablečného) přidáme špetku soli a necháme louhovat, ocet je hotový cca po 14 dnech…

Táňa

Liči – Dvouslivák lahodný (Litchi chinensis)

Liči je lahodné ovoce, které k nám přišlo z Číny. Nad jeho českým názvem se jen usmívám, myslím, že stejně všichni říkáme liči 🙂
Tohle ovoce má mnoho variet, takže nemusí vypadat přesně jako na fotografii…Liči bylo ovocem čínských císařů, kteří si ho do sídelního města nechali dovážet z jižních provincií. Vzhledem k tomu, že se rychle kazí (vydrží od utrhnutí jen několik dnů), musela to být zajímavá doprava…🙂
V tradiční čínské medicíně se užívá k léčbě kašle, při onemocnění lymfatických cest a při bolestech žaludku. Zlepšuje a podporuje střevní peristaltiku.
Čaj ze slupek léčí neštovice a průjem.
Semena rozemletá na prášek jsou účinnými analgetiky při neuralgických bolestech.
A nadějné je jeho testování při léčbě rakoviny…
Čínské prameny varují před konzumací více než 200 plodů denně, kdy by mohlo dojít k zimnici, atd., ale vzhledem k ceně liči v našich končinách, to myslím, nehrozí 🙂

Táňa

Anona ostnitá- graviola (Annona muricata)

Tato jihoamerická rostlina je v poslední době obrovsky vyzdvihovaná, a to hlavně pro své protirakovinné účinky, kdy její užívání je údajně 1.000x silnější než chemoterapie. V jiahoamerických oblastech a Mexickém zálivu, ale i třeba v Kamerunu nebo Malajsii ji seženete také pod názvy soursop, gauanabana.
Užívají se listy a plody, Prokazatelně byly vyléčeny karcinomy plic, tlustého střeva, prostaty, slinivky, prsu, hrtanu, přičemž dochází k apoptóze (usmrcení) nádorových buněk.
Listy se využívají také k léčbě dalších nemocí jako je artritida, deprese, revmatismus, vysoké horečky,poruchy trávení, nachlazení, astma, plísňové infekce, vysoký krevní tlak, poruchy funkce jater, průjmy, odčervování, kašel, diabetes.
Anonu by neměli užívat lidé, kteří užívají léky na vysoký krevní tlak, těhotné a kojící ženy a děti do 12 let.
V České republice se dají koupit v bylinkových lékárnách a v různých e-shopech listy, ale i různé potravinové doplňky v kapslích, také semena, kdy si anonu můžete sami vypěstovat…

Táňa

Amalaki – Embilika lékařská (Phyllantus emblica)

Nedávno jsem si při svých cestách koupila k jídlu sušené amalaki, je to indické ovoce, které se užívá v ajurvédské medicíně, dokonce tyto stromy se považují v Indii za posvátné…
Kromě vysokého obsahu vitaminu C(uvádí se, že asi 30x víc než pomeranče) obsahuje amalaki i třísloviny, sacharidy a minerály. Kromě toho chci napsat, že ovoce je velice chutné, lehce nakyslé, příjemné, osvěžující…
Amalaki rychle působí na zlepšení celkového stavu těla. Konkrétněji – podpora funkce ledvin, jater, trávicího traktu, oběhového systému a dýchací soustavy. reguluje hladinu cukru v krvi a urychluje celkovou regeneraci buněk. Asi proto amalaki skloňují taky v souvislosti s tématem omlazování a boje proti projevům stárnutí… jako významný antioxidant a údajně i afrodiziakum
Další účinky – detoxikace organismu, odchod škodlivých látek z organismu. Z těchto důvodů je toto ovoce doporučováno u mnoha nemocí, za ty vážnější stačí jmenovat diabetes, šedý zákal nebo například Alzheimera.
Amalaki uvolňuje mysl a harmonizuje duši i tělo…
Tak vyzkoušejte…Já jsem si dala sušené amalaki se skořicí…

Táňa

Líska obecná (Corylus avellana)

Tři oříšky pro Popelku byly utržené z lísky, která je na našem území původním druhem ořechů. Je to známý keř, který má na jaře jehnědy, na podzim lískové oříšky…Keřům se daří nejlíp na místech, kde je dostatek vláhy. Dříve se lísky pěstovaly velmi hojně, ořechy se v zimě hodně konzumovaly, dokonce se z nich oficiálně odváděl „desátek“, lisoval se z nich olej. Dnes můžeme vidět i turecké lísky, které rostou jako stromy, většinou v parcích, ale oříšky jsou stejně chutné. Pro Slovany i Kelty byla líska posvátná, keře se nesměly ničit. Dodnes je tento keř u nás v pohádkách uváděn jako kouzelný ( Popelka) a v magii se užívá jako ochrana před nečistými silami a jako vodič energií (magické hůlky). Popelem z větviček se dříve čistily pro vybělení zuby. Svázané větvičky zazděné do stavení chrání dům před ohněm, magií a zlými lidmi, neštěstím. Výprask lískovkou měl své účinky, jak výchovné, tak magické. Bylo prokázáno, že konzumace lískových oříšků vyvolává apoptózu, což je proces, kdy se rakovinné buňky v těle požírají samy navzájem (stačí už 3 jádra sníst denně). Bylinkáři doporučují lískové listy(nebo listí a tenké větvičky) jako čaj, který má močopudný účinek, zmírňuje průjem a hojí křečové žíly. Na křečové žíly se listí a mladé větvičky používají i ke koupelím a obkladům, vyrábějí se z nich masti. Dříve se lískové oříšky smíchané s medem užívaly proti kašli.

Táňa

Kmín kořenný (Carum carvi)

Kmín jako koření lidé užívají prokazatelně již od doby kamenné, rozšířený byl ve starém Egyptě, Řecku, Římě…
Většina jeho účinků je známá – podporuje chuť k jídlu, zabraňuje plynatosti, zmírňuje menstruační křeče. Syrový kmín (semena) se žvýká při škytavce. Nálevem se kloktá při laryngitidě. Další účinky, které byly zjištěny až v poslední době – kmín slouží jako prevence proti rakovině žaludku, tlustého střeva a děložního čípku. Zmírňuje cukrovku. Náš známý český léčitel p. farář Ferda doporučoval přidávat kmín do většiny možných pokrmů, hlavně při vaření brambor, protože z nich vytahuje jedovatý solanin.
Z hlediska magie nosily kmín při sobě neustále čarodějky na ochranu proti zlu a „té části lidského plemene, kteréž je zhubit chtělo“. Kmín se v misce dával pod postel proti nočním můrám, hlavně dětem. Také se zapékal do svatebního koláče, aby si partneři byli věrní…
Kromě klasického kmínu existuje ještě kmín římský a kmín černý (černucha), neplést…

Táňa

Svída krvavá (Cornus sanguinea)

Svída je keř, který roste běžně i u nás, má blahodárné účinky na oběhový systém. Je to lék na srdce, které posiluje, na poruchy srdečního rytmu, je prevencí infarktu, trombóz, zánětu věnčitých tepen, hojí narušené a odumírající tkáně. Svída je účinná u diabetické nohy. Tlumí zvýšenou činnost štítné žlázy. Kuřáci by si měl preventivně udělat kúru ze svídy, která zlepšuje stav (díky kouření) méně prokrvených dolních končetin, kde může právě vzniknout zánět žil, bérce, apod…

Táňa