Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)

Tuto bylinku vidíme v přírodě velmi často, poznáte ji podle toho, že má lístky podobné jako jetel… Jinak její účinky – vnitřně jako čaj nebo kapky se ponejvíce užívá k celkové regeneraci těla, hlavně u osob oslabených např. při snížené imunitě, po delších nemocech, operacích, apod. Skvělý je pro staré lidi. Jinak silně desinfikuje, podporuje látkovou výměnu, působí svíravě, skvělý je na kloktání při angínách, zánětech dásní, zevně jako obklad se užívá na mokvavé ekzémy, akné, rány, bércové vředy, proleženiny a omrzliny. Jeho zevní užití mu přineslo i jeho název – bolhoj.
Z rostliny jsou nejléčivější květy, ale sbírá a prodává se celá nať i s květy.

Táňa

Mišpule obecná (Mespilus germanica)

Pozdní léto a podzim se nese v duchu zavařování a nakládání plodů, které nám příroda nadělila. Ne zrovna moc obvyklá je mišpule. V Evropě se pěstuje kvůli svým plodům už od raného středověku. Můžete ji vidět na zahrádkách jako okrasný keř. Plody mišpule působí hojivě na trávicí systém, mají silné antivirové účinky, dokáží odstranit zahlenění a bolest v krku, působí rychle proti průjmu a používaly se i proti úplavici. Její dlouhodobé užívání má také výborný účinek na srdce a problémy s krevním oběhem, tlakem. Snižuje cholesterol v krvi. Sušená práškovaná slouží ke stažení ran a zastavení krvácení.

Táňa

Trnka – Slivoň trnitá (Prunus spinoza)

Tak je to tady, podzim, mlhy, pavučinky a… trnky…Trnka kromě toho, že nádherně kvete, je léčivá, jak květy i plody. Z květů trnky se připravuje čaj, odvar, kloktadla, výluhy, tinktury, z plodů víno a pálí se trnkovice. Čaj z květů se užívá hlavně při nachlazení, mohou ho užívat i malé děti, jinak je močopudný, potopudný a projímavý. Ovlivňuje a podporuje látkovou výměnu. Plody trnky mají hodně tříslovin (sami si určitě pamatujete svíravou chuť trnky), to samé listy i kůra, takže se užívají hlavně na léčení průjmů (naložené v lihu), z trnek se vyrábí víno a dokonce marmelády…
V magii jsou trnkové keře velice vážené a uctívané, protože oplývají velikou silou, kterou ale zvládne a uřídí málokdo, proto její použití bylo vždy na obě strany…

Táňa

Komonice lékařská (Melilotus officinalis)

Komonice roste na stráních a okrajích luk, může dorůst až výšky 2m. Je to bylina, která obsahuje kumarin, který je složkou léků na ředění krve jako je warfarin, heparin, apod. Z toho jde odvodit i její účinky – působí na správný tonus cév, při chronické žilní nedostatečnosti, bolestech nohou, pocitu těžkých nohou, nočních křečích a svědění. Používá se také jako prevence zánětlivého onemocnění žil s tvorbou krevní sraženiny – trombu, ucpávající žilní průchod, při hemeroidech a městnání lymfy.
Zevně se komonice lékařská jako obklad používá na vymknutí, otoky, modřiny, proleženiny, krevní podlitiny, křečové žíly a posttraumatické záněty. Tato léčivá rostlina má i odvodňující účinky. V léčitelství se také komonice například používala při bolestech hlavy či uší, křečovitých bolestech břicha, menstruačních bolestech, při revmatických potížích, nespavosti. Vzhledem k tomu, že účinky komonice, respektive kumarinu, nejsou dostečně prozkoumány, nedoporučuji tuto rostlinu používat v době těhotenství a kojení a ani ji podávat dětem mladším 12 let. Zásadně by ji neměli užívat lidé, kteří mají poruchy krevní srážlivosti a užívají na to léky typu warfarin, protože obojí má prakticky stejné účinky a mohlo by dojít ke znásobení účinků a tudíž k vnitřnímu krvácení…
Z komonice se pije čaj 2x denně 1 čajová lžička na čtvrtlitrový hrnek. Pan Janča vyráběl komonicové víno: tři lžíce čerstvé nebo sušené jemně rozdrcené natě komonice necháme 10 dní macerovat v 1 l kvalitního červeného vína, občas protřeseme. Scedíme a užíváme 1 lžíci před jídlem ráno a večer na zředění krve a při křečových žilách, ale ne dlouhodobě. Komonice se smí pít v kuse max. 7-10 dnů.

Táňa

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

K podzimu patří vřes. Dnes už máme, díky šlechtění, mnoho barevných variant. Vřes je nízký metlovitý keřík, který porůstá a prorůstá rašeliniště a někdy i dubové nebo borové lesy.
Jako léčivka má močopudné a potopudné schopnosti a desinfikuje. Používá se na detoxikaci organismu a vyplavuje usazené soli z těla, takže se užívá hlavně při revmatismu a dně. Jeho účinky také ocení lidé, jejichž organismus zadržuje vodu a mají otoky končetin. Výborný je na záněty ledvin a močového měchýře, nebo vůbec všechny záněty v malé pánvi… Pánové ocení jeho účinky určitě i na prostatu. Vylouhovaný v oleji se používá na pásový opar.
No a trocha zajímavostí – Keltové vařili z vřesu pivo a dělali košťata.
Vřes je v magii zasvěcený bohyni lásky – Venuši.
Bílý vřes se považoval za mocnou bylinu na přitažení štěstí a na ochranu proti zlu. Květy vřesu se používaly do odvarů na uchování mládí a krásné pleti. Pálením vřesových snítek se přivolával déšť…
Dodnes platí pověra, že vřes nesmíte mít doma, jinak do roka někdo zemře…

Táňa

Kaštan koňský – Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

Dospělí, děti, všichni milujeme sbírání kaštanů, jejich lesklou slupku, rádi je nosíme v kapse…Já mám tu výhodu, že před mým domem je několik majestátních kaštanů a mohu si nasbírat, kolik chci…No a kromě toho, že se kaštany většinou musí povinně donést do školy, kde se z nich vyrábějí zviřátka, je kaštan léčivý.
Kaštany do Evropy přivezl asi někdo v kapse cca před 200 lety z Turecka, kde původně rostly, odkud pocházejí. S plody kaštanu se zkoušely různé věci, ochutnávat jsem je nezkoušela, ale prý jsou velmi hořké, snad proto milují jejich plody kozy a prasata (asi jako digestivum 🙂), kaštan koňský proto, že se plody krmili i koně…
Svým majestátním vzhledem jak květy, pak plody, nám dělají radost….
Jako léčivé se sbírají hlavně plody, používá se lihovodný roztok, zevně. Nebo se může vnitřek kaštanu zapracovat do gelu nebo masti, krému. Účinky kaštanu jsou ty, že zpevňuje cévy, žilní stěny, upravuje tonus cév při žilní nedostatečnosti, odstraňuje hemoroidy, odbourává noční křeče do lýtek a těžké nohy, urychluje vstřebávání modřin a otoků, podlitin a mažou se s ním bolavé klouby.
Při vnitřním užívání (jako kapky) se používají spíše květy, zlepšují cirkulaci krve v plicích a zpevňují vnitřní stěny cév, ale tam doporučuji kaštanové kapky zakoupit u odborníků, kvůli správnému ředění, abychom si nezpůsobili nevolnost…
Ps.:ještě se kaštany dávají do látkového pytlíčku do nohou v posteli, vytahují prý bolest kloubů a cév, jak říkávala moje prababička – tolik kaštanů do pytlíku, kolik je ti let plus jeden…na jaře vysypat…
Táňa Labovská

Maralí kořen – Parcha saflorová (Leuzea carthamoides)

Už třetí týden běží škola a k tomu se od začátku září začíná trochu střídat počasí, no a jak se všichni zase sešli z dovolených, prázdnin, zahrádek, chalup zpět, začala kouzelná výměna bacilů, všichni musí najednou kašlat, kýchat, smrkat…
Proto napíšu o jedné zajímavé bylince, která si k nám našla cestu ze Sibiře. V Čechách se objevila hned po revoluci jako čaj Maralan, který obsahuje nadzemní části rostliny, maralu. Mnohem účinnější je ale kořen. Parchu bych přirovnala k ženšenu. Podporuje psychickou a fyzickou odolnost, rychle zvyšuje imunitu, používá se k posílení a rekonvalescenci po dlouhých nemocech, odstraňuje vyčerpanost, poruchy spánku, mírní stresy. Reguluje krevní tlak, tonizuje. Ale tři její nejdůležitější použití – parcha se využívá ve sportu, protože je rostlinné anabolikum (povolené), zvyšuje výkony a to jak při vytrvalostních sportech, tak i silových a její druhé použití je, že zvyšuje rychlost a schopnost se učit, zapamatovat si látku, třetí a nejdůležitější využití, kvůli kterému se vlastně parcha kdysi začala používat je, že zrovna tak jako kotvičník, je afrodisiakem působícím hlavně na muže, zvyšuje plodnost….
Parcha se dá běžně sehnat v bylinkových lékárnách(čaj Maralan, atd.) a už ji vídám i pěstovat na českých zahrádkách…
Při skladování ale dávejte pozor, parchu přímo milují potravinoví moli, je lépe, když jí skladujete v uzavíratelných nádobách…Čaj z parchy s citrónem je chutný, vyzkoušejte…

Táňa

Hořká okurka, hořká dýně (Momordica charantia)

Hořká okurka je plazivá, tykvi podobná rostlina, dorůstá do délky až 5m. Plody vypadají jako okurky, ale mají drsný svraskalý povrch, jsou 5-25 cm dlouhé. Rostlina dnes roste všude v tropech. Plody okurky jsou hořké, ale stejně jako se pije pivo, dokážeme si na jejich chuť určitě zvyknout. I když je okurka hořká, má svěží chuť. Starší plody stejně jako běžné okurky žloutnou a stávají se rosolovité. Hořká okurka je známá hlavně z čínské medicíny, kde se využívá jak čerstvá, tak sušené plátky, které se připravují jako čaj. Využívají se i semena a listy. Semena se jedí jako antiparazitikum. Hořká okurka se používá jako lék u cukrovky, zánětu slinivky, rakoviny slinivky, trávicího traktu, žaludečních vředů a potíží se žaludkem a také proti obezitě. Postačí sníst 5-7 tenkých plátků denně, v zimě je možné si dělat čaj ze sušené. Kromě toho si můžete hořkou okurku sami vypěstovat, semena jsou ke koupi i u nás, např. na internetu.

Táňa

Drchnička rolní – Červený bedrník (Anagallis arvensis)

Drchnička rolní je bylinka, kterou asi s ničím nezaměníme a kdo má zahrádku, určitě jí zná jako plevel. V anglosaských zemích se pro zajímavost nazývá červený bedrník…Ze seznamu oficiálních léčivých bylin byla (jako mnoho jiných) vyjmuta, kvůli tomu, že při delším užívání je mírně toxická. Toxický je ale hlavně kořen, který pokud pečlivě oddělíme, nic se nestane.Což neznamená, že ji můžeme užívat dlouho nebo trvale. Drchnička se užívá hlavně při dně, revmatismu, neuralgiích a epilepsii, duševních onemocněních. Jinak jako obklad je výborná na hnisavé a nehojící se rány, bércové vředy a jako sedací koupel při hemoroidech.
Drchnička je magická bylina. Její užití v této oblasti je široké, např. se nosila na ochranu proti hadímu uštknutí, atd…
Volně rostoucí má pouze červenou barvu, ale dnes už jsou vypěstovány i okrasné modré odrůdy…

Táňa

Luffa (Luffa cylindrica)

Nedávno jsem viděla v tv pořad o tom, jak se vesničané v Jižní Americe živí prodejem luffy a k čemu všemu se dá využít..Luffa se hlavně používá na výrobu žínek. A jak tyhle masážní žínky vlastně vznikají? Vás, co si myslíte, že luffa je mořská houba, vyvedu hned z omylu…Luffa je tykvovitá rostlina, která má plody podobné okurce, které mohou být až 1m dlouhé. Mladé plody se běžně dají jíst a využívají v kuchyni, podobně jako okurky nebo např. lilek. Starší plody získají uvnitř pevnou síťovinu, ze které se vyrábí žínky, získá se z plodů odstraněním slupky a přezrálé dužiny, vymáčí, vypere ve vodě a usuší. A máte masážní žínku…
Masáže jsou s luffou velice příjemné, dají se dělat jak mokré, např. s mýdlem, sprchovým gelem, sprchovým nebo koupelovým olejem, nebo ji před masáží můžete pokapat třeba nějakou vonnou silicí. Luffa prokrvuje pokožku, dokáže odstranit odumřelou kůži, uvolňuje mazové žlázy např. u akné…Vhodná je i při celulitidě, pomáhá unaveným a namoženým svalům, stimuluje krevní oběh. Při revmatismu dokáže prokrvit okolí kloubů, čímž se uleví…Menší kousky se používají k masáži pokožky obličeje. Výhodou lufy je, že se žínka dá klidně vyvařit.
Lufová vlákna se používají i ve stavebnictví a zahradnictví.
Lufu (žínku) běžně koupíte v drogerii a v obchodech jako je Botanicus, v různých mýdlových manufakturách, na internetu, apod. Nebo si ji sami vypěstujte ve skleníku, semena se dají koupit…

Táňa