Anginovník (Belamcanda chinensis)

Rána už začínají být dost chladná (dnes jen 9°C), kdo vyletí jen v tričku, může počítat s nachladnutím, vzpomněla na dobrou bylinku na škrábání a bolení v krku, kterou si můžete vypěstovat sami doma v květináči nebo na zahrádce – anginovník. Tahle bylinka, jak je patrné z latinského názvu, k nám přišla z Číny. Dá se pěstovat jak na zahradě, tak v květináči, ale v zimě, i když má vydržet velké mrazy, je lépe ji dát do tepla. Může se stát, že bude trochu „zatahovat“ a uschne jí pár listů, čehož se nelekejte…Anginovník je skvělá bylinka na kašel, angínu, virózu, bolesti v krku, rozpouští hleny a dobře působí na kašel. Konzumují se syrové lístky, stačí cca 3 cm kousek a pozor, první setkání s anginovníkem ve vaší puse bude takové, jako kdyby jste si nasypali najednou do pusy celé balení Extra strong Halls :-DD, ale určitě je lepší sežvýkat kousek anginovníku, než za spoustu peněz vykoupit půl lékárny chemie…Kromě toho vývar z oddenků pomáhá při revmatismu, nadýmání i zácpě (toto nevyzkoušeno, pouze sdílím zkušenosti). Působí močopudně, takže lze angínovník využít i při chorobách močových cest a ledvin. Jeho užívání je dobré i při léčení poruch žláz s vnitřní sekrecí…
Protože se budete určitě ptát, kde ho koupit, tak vězte, že na internetu je spousta firem, která ho nabízí ke koupi, vídávám ho i na trzích, apod. ..

Táňa

Ožanka kočičí (Teucrium marum)

Ožanka kočičí je méně známá bylinka, která k nám přišla ze Středomoří. Je to dvouletka z čeledi hluchavkovitých, ale její vzrůst i velikost květů je větší než u naší hluchavky. Dá se pěstovat v květináči a v létě má ráda letnění, ale celý rok venku v našich podmínkách nepřežije.Jak je jasné z názvu, tuto odrůdu ožanky milují kočky, pokud ji pěstujete doma, je možné, že vám ji kočky úplně zničí, protože milují se o ní otírat a válet se v ní. Jinak jako léčivá bylinka pro nás dvojnožce se odvar užívá na zlepšení trávení a hojení žaludku, při nervozitě, slabých nervech a údajně je to jedna z nejúčinnějších bylin na léčení žlučníku…

Táňa

Krvavec toten (Sanguisorba officinalis)

Tuto bylinku určitě znáte z mokrých luk a struh, říká se jí lidově kominíček nebo štětka, z bylinky se užívá kořen – podzemní oddenek, který je třeba sbírat buď na jaře nebo na podzim, bylinka má svíravé a antibakteriální účinky, proto se používá hlavně k zastavení krvácení a splasknutí zanícených sliznic a tlumí silné menstruační krvácení, průjmy, hemoroidy. Vzhledem ke svým „antibiotickým“ účinkům je toten vhodný pro léčbu zánětu sliznic – třeba při rýmě nebo krvácení z nosu, ulcerozní kolitidě. Velice dobře působí na bakteriální průjmy a je lehce antiparazitický. Nejvíce se používá vylouhovaný v lihu, na trhu je v bylinkových lékárnách a e shopech široký výběr kapek, vystačíte si ale s odvarem nebo práškem z kořene. Toten by neměly užívat děti cca do 3 let, těhotné a kojící matky.

Táňa

Chilli paprika (Capsicum annuum var. chilli)

Léčivé účinky papriky objevovali už Římané za dob císaře Nerona. V léčitelství i medicíně se užívá hlavně kvůli kapsaicinoidům.To jsou látky, které dělají papriku pálivou a napomáhají tak zlepšení krevního oběhu a dýchání, podporují trávení a zvyšují žaludeční sekreci. Kapsicin dokáže pomoci od bolesti hlavy a zad, je vhodný na křečové žíly, omrzliny, srdeční arytmii, otravy potravinami – chilli papričky likvidují bakterie Salmonelly a další, také se užívají na rakovinu prostaty. Kapsicin prý zlepšuje růst vlasů vypadaných stresem (jako kofein – prokrvení pokožky).
Při zevní aplikaci na kůži působí kapsicin zpočátku bolesti a pocit tepla až pálení, ale po chvíli dané místo znecitliví, což z něj dělá ideální anestetikum. Na to se začala zkoumat v praxi nejpálivější odrůda na světě – Bhut Jolokia, pocházející z Indie.
Uvádí se, že v červených paprikách je prý dokonce obsaženo třikrát více vitamínu C než v citrónech.
Ani s paprikami se to však nemá přehánět! Ve velkých dávkách může pálivá paprika způsobit podráždění žaludku, zvýšené pocení, zrudnutí hlavy a krku, slzení a výtok z nosu. Při dlouhodobém nadměrném užívání může dojít k poškození slinivky, jater a ledvin. Není také vhodná pro jedince užívající léky na srdce, spaní, žaludeční potíže, na snížení srážlivosti krve či na podporu spánku, může měnit jejich účinky…
Táňa

Zeměžluč okolíkatá (Centaurium minus)

Jak sám název napovídá, tahle bylinka nebude jedna z těch, co mají příjemnou chuť:-DD Užívá se při nechutenství, žaludečních a žlučníkových problémech, anorexii, potížích s játry, slinivkou, menstruačních potížích. Zeměžluč je jedna z bylin, která dokáže pořádně posílit imunitu. Zevně se odvar užívá na rychlé hojení ran. V magii je bylina spojena s kentaury. Kdyby sami bylináři měli pít jen jednu bylinku, budou pít zrovna tuhle. Proč? To je jejich tajemství :-DD
V květomluvě znamená zeměžluč, že se od protějšku nemůžete odloučit.
Užívá je jedna lžička sušených květů na čtvrtlitrový hrnek (dávkování si musíte vyzkoušet, každý snese hořce něco jiného, začněte od slabšího). Dají se užívat až 2 šálky denně…pokud snesete…

Táňa

Stulík žlutý (Nuphar luteum)

Stulík je bylinka, která roste ve stojatých nebo líně tekoucích vodách. Kořen dosahuje zpravidla do hloubky kolem 2 m. Jako léčivka se užívá oddenek, jak sušený, tak čerstvý. Stulík má podobné účinky jako náprstník. Bylináři dříve prodávali jak oddenek stulíku, tak leknínu pod jedním názvem – galgán. Dávkování sami nezkoušejte a nechte, prosím, jen na odbornících, protože stulík působí na nervovou soustavu a při předávkování způsobuje ochrnutí dýchacích center. Používá se dnes v lékařství na léčení nervových poruch, poruch srdečního rytmu, podrážděnost, využívá se i na útlum pohlavního pudu. Mazání z květů se používalo na srdeční choroby, anginu pectoris, atd. Stulík se dnes začíná využívat jako účinný protinádorový lék.
Z hlediska magie je stulík silný magický kondenzátor, využívá se jak v klasické magii, tak v šamanismu…

Táňa

Náduť madagaskarská (Bryophyllum daigremontianum)

Tuto rostlinku jsem donedávna považovala za plevel v květináči, který se navíc ještě, velice rychle rozmnožuje tím, že na okraji listů, rostou nové malé rostlinky(viviparie). Jak jsem se k mému údivu dočetla, s touto rostlinou se prováděly ve světě složité výzkumy, hlavně v bývalém Sovětském Svazu, kde náduť označují jako pokojový ženšen. Pochází z Madagaskaru a má prakticky stejné účinky jako aloe. Používá se čerstvá šťáva, také se užívají čerstvé listy. Rostlina se nesuší, je dužnatá a proto je to velmi obtížné, pokud nám roste v pokoji v květináči ani to nemá význam (jí sušit). Šťáva z listů působí antisepticky, baktericidně, močopudně, zastavuje krvácení. Doporučuje se při ústních zánětech, paradentóze, angině a virózách, hojí spáleniny, žaludeční vředy, zavírá nehojící se rány, astma, bércové vředy, působí dobře na revmatismus. Hojí mozoly, kuří oka, bradavice, vyrážky a uhry. Protože na její šťávu, zrovna tak jako na šťávu z aloe, může mít někdo alergii, vyzkoušejte opatrně…

Táňa

Jahodník lesní (Fragaria vesca)

Můj kamarád Martin letěl na dovolenou z Polska a než dopravní prostředek vzlétl, procházel se po polském trhu. Vyprávěl, jak lidé prodávali lesní jahody…a ta vůně…Kromě plodů – jahod, můžeme sbírat jeho listy, které jsou léčivé. Jahodník(listy) se často používá do čajových směsí kvůli jeho příjemné chuti. Má schopnost rozšiřovat cévy a snižovat krevní tlak, zpomaluje srdeční rytmus. Zlepšuje látkovou výměnu, má protizánětlivé účinky, užívá se při žlučových a ledvinových kamenech, pomáhá při žaludečních nebo střevních zánětech, mírně odvodňuje. Pomáhá a míchá se také do gynekologických čajů a čajů na dnu. Jahody – plody zase podporují léčbu anemie a doplňují vitaminy a minerály do našeho těla. Plody je vhodné jíst, když člověk trpí arterosklerózou, žaludečními těžkostmi nebo vředy, dnou a revmatismem. Jahody podporují trávení, působí proti zácpě. Pozor však na to, že mnoho lidí má na jahody alergii…

Táňa