Špenát (Spinacia oleracea)

Účinky špenátu na své svaly znal už Pepek námořník. Kromě toho se donedávna tvrdilo, že špenát obsahuje hodně železa, ale už to není tak horké, jak se uvádělo…
Špenát obsahuje hodně draslíku, funguje dobře na vysoký krevní tlak, chudokrevnost a zácpu. Obsahuje vitamín E, chrání cévy, srdce, játra a potlačuje únavu.
Má i dostatek vitamínu C. Ten zvyšuje imunitu, zpomaluje stárnutí, o opravdu pomáhá při stavbě kostí a svalové hmoty (myslím toho Pepka námořníka). Špenát snižuje škodlivý cholesterol.
Kromě toho má i vitaminy A, K a B. Údajně je ve sto gramech čerstvého špenátu třetina doporučené denní dávky vitamínu B9.
Špenát je velmi bohatý na lutein, který pomáhá předcházet ztrátě zraku – degeneraci. Údajně je špenát účinnější na zrak než mrkev.
Špenát je v poslední době také přidáván často do různých smoothie.
Tak vyzkoušejte!

Táňa

Černý bez plody (Sambucus nigra fructus) – účinky

Jak jsem slíbila, píšu o účincích plodů černého bezu – bezinek. Bezinky můžeme využívat na výrobu sirupů, marmelád, džemů, likéru a bezového vína. Při rozumném užívání mají plody v jakékoliv podobě léčebné účinky. Podotýkám, že konzumovat by je neměly těhotné ženy a děti do 3 let (u likérů a vína do 18 let). Kromě kuchyňského zpracování bezinek se dají připravit i lihové extrakty, tinktury, sirupy a čaje.

Plody bezinek obsahují vitamín C, flavonoidy, ovocné kyseliny a éterické oleje, pektin. Fialové barvivo antokyan je antioxidant, tzn., že chrání buňky proti volným radikálům. Barvivo z bezinek se používá v potravinářském průmyslu.

Bezinky se nesmí konzumovat syrové, protože jsou mírně jedovaté, měly by projít varem.

Účinky bezinek: působí proti chřipce a nachlazení, podporují imunitu, snižují horečku, vyvolávají pocení, působí protizánětlivě. Pomáhají při ischiasu a bolestech hlavy, zánětu trojklanného nervu a bolesti zubů.

Ostatně, vyzkoušejte sami…

Táňa 🙂

Artyčok (Cynara cardunculus)

O artyčoku se zmiňuje už  Abu Ali Ibn Sina (Avicenna) o jeho močopudných vlastnostech a  Hieronymus Bock podrobně popisuje ve středověku působení  artyčoku, který „slouží k léčbě ucpaných jater a ledviny, stejně jako vodnatelnosti. “

Artyčok obsahuje celé množství biologicky aktivních látek, včetně flavonoidů a hořčin. Kromě toho tato rostlina obsahuje bílkoviny, sacharidy, kyselinu askorbovou(vitamín C), vitamíny B 1 , B 2 , karoten,  draselné soli. Krom toho má vysoký obsah inulinu, takže by měl být zaařazen do stravy pacientů s diabetem. Artyčok pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, očistit játra a zlepšit produkci žluči a tím i trávení. Kromě toho příznivě působí na ledviny, močové cesty, rozpouští usazeniny, pomáhá při trávení těžkých jídel a napomáhá tělesnému metabolismu, používá se při redukčních dietách, protože celkově očišťuje tělo a pomáhá hubnutí. Artyčok údajně i napomáhá vylučovat z těla těžké kovy . Mým klientkám pomohl při atopických ekzémech a při lupénce.

Táňa

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Nejbližší magický svátek bude svatojánská noc a tak něco o třezalce, která by se tu noc měla sbírat… Třezalka je jedna z nejmagičtějších bylinek u nás. Na co se používá – třeba na nespavost, úzkost, stres a deprese, čaj z třezalky je doporučován při nespavosti, problémech s usínáním, při pocitech úzkosti, lehčích depresích, “skleslé mysli”, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách. Někteří z nás trpí lehkými depresivními stavy v zimním období. Jsou způsobené především nedostatkem světla a slunečního záření. Můžete být víc skleslí, mít dlouhotrvající mizernou náladu bez důvodů a celkově pocit větší únavy, ztrátu motivace…na to vše pomůže třezalka. U žen může někdy pomoci při hormonálních výkyvech (ponejvíc v klimakteriu). Třezalka působí mírně močopudně, blahodárně působí na ledviny při jejich čištění a zánětlivá onemocnění.
Třezalka pomáhá i při nemocech zažívacího traktu, jako jsou žaludeční vředy a zánětlivá onemocnění střev, průjmy, střevní chřipky. Celkově také podporuje činnost žaludku, žlučníku a jater. Považuje se za přírodní antibiotikum, pomáhá bojovat proti chřipce a virózám K vnějšímu užití (mazání) se používá třezalkový (svatojánský) olej. Hlavními účinky jsou v tomto případě podpora a urychlení hojení ran a tlumení bolestí, takže třeba jako mazání na revma, záda, vykloubeniny, výrony, modřiny a otoky vzniklé pohmožděním či naražením, používá se jako mazání nebo olejové obklady. Potírají se jím menší poranění kůže a popáleniny, štípnutí a bodnutí hmyzem.
Třezalka bohužel působí tak, že odbourává účinky hormonálních léků, hlavně hormonální antikoncepce, takže ji nemohou užívat ženy, které tento druh antikoncepce využívají. Dalším poměrně nepříjemným účinkem je při dlouhodobějším užívání světloplachost (dlouhodoběji znamená víc cca jak 5 týdnů).
Z hlediska magie je třezalka bylinou ochrannou, jak vnitřně jako čaj, tak nošením na těle nebo zavěšením svazku bylin doma.
Třezalku lze běžně nasbírat, zakoupit v lékárnách nebo bylinkových prodejnách a na netu.

Přátelé, při rozhovoru s mojí francouzskou částí rodiny,  jsem se ptala, co vaří a nemohly jsme se domluvit, co to je, až později jsem pochopila, ale v Čechách není kardon prakticky vůbec známý, tak něco o něm….

Kardon, francouzsky Le cardon

je zelenina (podobná mangoldu, ale může dorůstat až do výšky 2 metrů), její dřevité stonky, jakmile jsou zbaveny listí a nití v řapících,  jsou velice chutným  jídlem oblasti v okolí Lyonu a ve Švýcarsku v oblasti Ženevy.  Kardon patří do rodiny artyčoků, často ho zaměňují s mangoldem, který je spíš podobný řepě.  Omyl vznikl tak, že se jedí jak mangoldová, tak kardonová žebra (řapíky) a recepty na vaření jsou podobné. Rozdíl je v tom,  že listy  mangoldu jsou jedlé, ale není tomu tak u kardonových listů.

Kardon se vysazuje v květnu přímo na záhony. O čtyři měsíce později je rostlina již 1,5 metru vysoká. Velké listy se širokými masitými řapíky se pak začínají bělit (aby byly křehké), což prakticky znamená, že se spodek rostliny zabalí, aby byl chráněn před světlem.  Sklizeň probíhá na podzim, pět až šest měsíců po zasetí. Když se blíží mrazy, kardony jsou vytaženy, zabaleny do velkých svazků a uloženy ve sklepě chráněné před světlem.

Nejčastěji se kardon jí blanšírovaný, žebra se vaří ve slané vodě vařit  nebo  restovaná, se smetanovou bešamelovou nebo  masovou omáčkou či kuřecí omáčkou … gratinovaná, jako omelety, atd. Kardon se také prodává ve slaném nálevu.

Předkem kardonu a artyčoků je divoký kardon z oblasti Středomoří, který do Francie přinesli starořímští vojáci a ve středověku se jeho pěstováním zabývali hugenoti. Dnes se jeho produkce odhaduje na cca 450 tun.

No a jeden recept:

Gratinovaný kardon

Porce pro 4 osoby:

3 kg kardonu, 2 citrony, hladká mouka, máslo, bílé víno, strouhanka, sůl, pepř.

Příprava: žebra(řapíky) nakrájená na kousky vhoďte do umyvadla s citronovou vodou (1 citron), aby neztmavla. V hrnci přiveďte litr a půl osolené a citronové vody (druhý citron) k varu po přidání do vody rozmíchané 2 lžíce mouky. Vložte kardony do hrnce, přidejte máslo a vařte dvě hodiny na mírném ohni bez pokličky. Připravte si jíšku a zalijte ji bílým vínem. Kardon scedíme, dáme do zapékací misky, polejeme omáčkou a po pokrytí strouhankou vložíme do trouby.

Táňa