Bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)

Bažanka je dvoudomá bylinka, která roste hlavně v listnatých a vlhkých lesích, kde dokáže vytvářet celé porosty. Vysoká je maximálně do 40 cm. Dnes se jako bylina k léčení už téměř neužívá, protože má částečně jedovaté účinky. Používá se kvetoucí nať, která upravuje stolici při chronické zácpě, má účinek močopudný (např. při zánětu močových cest), zevně se pak užívala na špatně se hojící či hnisající rány a na spáleniny, lupénku, rychle hojí. Bažanka má jeden zajímavý účinek a to, že dokáže odstranit z těla rtuť, což se využívalo dříve, kdy se rtutí léčilo. Vzhledem k razantním až toxickým účinkům se však nikdy bažanka nesmí užívat dlouhodobě a to ani při zevní aplikaci.

Táňa

Meruňky a vitamín B17

O meruňkách a jejich pěstování jsou záznamy už 2.000 let př.n.l. z Číny, v Evropě už od 9. století…Meruňky krásně voní, nejsou kalorické, skvěle chutnají, dají se jíst čerstvé, sušené, v kompotech, zavařeninách….Navíc jejich oranžová barva je způsobena betakarotenem, který, jak víme, prodlužuje opálení, atd..Ale o tom psát nechci.
Chci psát o jádrech z meruněk(určitě je každý vyzkoušel sníst -alespoň jedno, když se pecka rozpadla). Jádra z meruněk obsahují látku, která se jmenuje laetril a kterou jinak nazývají vitamín B17. No a proč o něm píšu – má výrazné protirakovinné účinky. Chemicky vzato obsahují meruňková jádra kyanid, ale protože je v přírodním stavu, tak je v živých organismech nečinný. Jeho činnost dokáže spustit tzv. odemykací enzym, který obsahují jen rakovinné buňky, které kyanid zlikviduje.
Vitamín B17 se dnes dá koupit běžně v lékárnách. Pokud byste ho chtěli jíst v přírodním stavu, tzn, přímo z pecek meruněk, platí pravidlo, sníst jen tolik jader, kolik byste byli schopni v tu chvíli sníst meruněk.
Tak a dost teorie, odezvy na léčbu vitamínem B17 mám od klientů a dokonce
i ve vlastní rodině, kdy po užívání B17 drasticky poklesly rakovinné markery…

Táňa

Všedobr horský (Imperatoria ostruthium)

Všedobr roste na loukách, na krajích lestů, u cest, atd. Je to bylinka vysoká asi 1 metr, léčivý je její kořen. Celá bylina má silný odér, nejblíž bych vůni přirovnala k celeru (jak ji jednou cítíte, víte). V léčitelství se tato bylina užívá jako močopudná, potopudná, na podporu vykašlávání a při nachlazení, zánětu průdušek, při léčbě astmatu. Také při žaludečních potížích (nechutenství, nadýmání, křečovitých bolestech) a při cukrovce. Obklady nebo koupele léčí revmatismus, dnu, jako obklad ulevuje při svědění u pacientů trpících kožními nemocemi. Také byl užíván při stavech úzkosti či zmírnění psychického napětí či navození spánku. Vzhledem k “vůni” všedobru se používá většinou do směsí a i tak se nesmí užívat dlouho, protože by mohlo dojít k přiotrávení. Bylinku nesmí užívat těhotné a kojící ženy, děti do 3 let. Je ke koupi běžně v bylinkových lékárnách a na e shopech.

Táňa

Mandlové mléko

má vysoký obsah minerálů, zejména vápníků a draslíku. Mandle jsou výborným zdrojem proteinů, vitamínů a stopových prvků jako je např. zinek. Mandlové mléko můžeme pít samotné (vhodné je zejména pro děti, protože není alergenní a má vysoký obsah živin), ale i používat třeba při přípravě cereálií, velice chutné je s lesním ovocem nebo dalšími oříšky, popřípadě se dá velice dobře využít při přípravě proteinového nápoje po tréninku. Pokud rádi pijete kávu, hodí se i do ní a využít ho je možné i při přípravě různých cukrovinek. Například vaše snídaně s ním bude výrazně zdravější a chutnější, než klasická. Mandlové mléko jde buď koupit v obchodě (nejčastěji zdravých výživách, ale nabízejí ho i některé supermarkety), ale bez větších problémů se dá vyrobit i doma. K jeho přípravě (1 litr) vám stačí cca 100 gramů mandlí, které necháte přes noc nabobtnat a poté oloupané důkladně rozmixujete s vodou. Pokud ho chcete mít sladší, přidá se ještě cukr, popřípadě nějaké náhradní sladidlo – výborný je například javorový sirup. Pro přímou konzumaci je dobré přidat i nějaké sladké ovoce, například borůvky nebo maliny.

Táňa

Andělika čínská – Děhel čínský – Dong Quai (Archangelica chinensis)

Bylinku můžeme najít pod všemi těmito názvy. Je to jedna z bylin, která je nejčastěji používaná k léčení v Číně a Japonsku, také se jí říká ženský žen šen. Cenné léčivé látky obsahuje hlavně její kořen. U nás roste její blízká příbuzná – andělika lékařská. Bylina se používá hlavně k léčení ženských obtíží – při bolestivé, nedostatečné nebo příliš silné menstruaci, ke zdárnému zakončení porodu (uvolňuje placentu), při klimakteriu a menopauze. Je součástí mnoha bylinných léků na zvětšení poprsí (podporuje tvorbu progesteronu, který přispívá k zdárnému vývinu prsou). Jinak se používá se pro posílení krevního oběhu, proti zácpě, chudokrevnosti, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce, plicním a ledvinovým chorobám a pro celkové posílení lymfatického systému. Anděliku nesmí užívat lidé se špatnou srážlivostí krve a kteří užívají léky na ředění krve, např. Warfarin.

Táňa

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

Sedmikráska je bylinka, kterou známe všichni a která roste prakticky všude, kde je nějaká travnatá plocha. Kromě toho, že je krásná, je i jedlá a léčivá. Pomáhá při odkašlávání, dezinfikuje dýchací cesty, zklidňuje sliznice. Při zánětu průdušek a zápalu plic, posiluje. Dokáže zmírnit astma. Jako obklad se používá na vyrážky, záněty, akné a dokonce bércové vředy, jako odvar nebo i čerstvé podrcené květy. Léčivá je celá bylinka, ale sbírají se květy – mělo by být sucho a slunečno (určitě nesbírejte u silnice a na místech, kde je vidět hnojený trávník, kde se venčí psi, atd…). Květy se dají jíst syrové, jsou často ozdobou salátů, polévek.
Užívá se nálev z čajové lžičky sušených květů na čtvrtlitrový hrnek vody, dvakrát až třikrát denně. Jestli máte na zahradě, stačí 3 syrové kvítky sníst 3x denně.
Ze sedmikrásek se vyrábí med, víno, pleťové krémy, mast na akné a vyrážky, atd…
Dnes už se pěstují i zahradní plnokvěté barevné odrůdy sedmikrásek, které se jako léčivé nevyužívají…

Táňa

Aksamitník mexický (Tagetes lucida)

Aksamitníků nebo také afrikánů, je hodně druhů, dnes něco trochu o aksamitníku mexickém. Jak všichni víme, afrikány mají hodně specifickou a pronikavou vůni (zápach). Používají se např. k osevu půdy, kde jsou háďátka, protože je likvidují, také k osevu pozemků po rekultivaci. Afrikány milují slimáci, kteří je dokáží během chvíle kompletně zlikvidovat až ke kořenům…
Ale něco o léčivých a dalších účincích aksamitníku – v Jižní Americe se používá jako koření do omáček, polévek a na kuřecí maso. Také se používá v kosmetickém průmyslu. Čaj z celé rostliny se pije při bolestech břicha nebo se přidává do koupele při revmatických onemocněních. Má uklidňující účinky na žaludek a nervy, pije se při kocovině, migréně(dá se sehnat i u nás).
Silný nálev může způsobovat lehkou euforii. Mexičtí indiáni aksamitník kouří ve směsi klasického tabáku a aksamitníku..

Táňa