Jeden můj hořkosladký příběh ze včerejška…
Včera jsem šla v centru města po ulici a potkala jsem bývalou klientku, pro potřeby příběhu jí říkejme třeba Bedřiška…Byla jsem zamyšlená, protože jsem měla před sebou ještě spoustu zařizování, ale Bedřiška mě zastavila s tím, že se mi chce hluboce omluvit a že jí moc trápí, že mi nevěřila. Vypadala opravdu zkroušeně. Odpověděla jsem jí, že to je v pořádku, věděla jsem tenkrát, že je to tak, jak jsem v kartách viděla.
No a samotný příběh – Bedřiška pracuje jako zdravotní sestra v jednom lázeňském zařízení. Stalo se, že na ni přišel anonym, spíš tedy takové udání. Roztočil se kolotoč prověřování, kontrol, nepříjemného šlapání na paty. Bedřiška, která z toho všeho byla nešťastná a nevěděla, odkud vítr fouká, přišla za mnou na karty, abych se podívala, kdo jí chtěl tak moc ublížit…V kartách jsem uviděla ženu, kterou jsem jí podrobně popsala (jak vypadá, atd…) a řekla jí, že ta paní je uvnitř velmi zlá, zahořklá, že nemá v pořádku ani rodinné ani pracovní vztahy a nemá ani žádné přátele…Vzhledem k podrobnému popisu mi Bedřiška řekla, že ví přesně kdo to je, jedna její nadřízená lékařka, říkejme jí třeba Xantypa…Bedřiška ale kroutila hlavou, že tomu nevěří a s tím také ode mne odcházela…Co se ale nestalo. Milá sestřička Bedřiška to nevydržela a hned následující den udeřila na Dr. Xantypu, že ten anonym psala ona, že jí to řekla věštkyně. Milá paní doktorka nelenila, zjistila si, kdo jsem a jala se mi spílat po telefonu a mailu (do očí to by nezvládla). V klidu jsem jí vysvětlila, že jsem nikoho nejmenovala, jen jsem popsala osobu. Do toho jsme se potkaly s Bedřiškou, která mi zle sdělila, že jsem se jasně totálně sekla a že jí Xantypa přísahala na smrt svých dětí(rodičů, morčátek, květinek), že ona to nebyla….Nakonec mě i přestala zdravit a na ulici se raději vyhnula…
Příběh má ale rozuzlení takové, že kontrola nechala Bedřišku do anonymu “náhodou” nahlédnout a ona podle některých velmi osobních uvedených věcí zjistila, že to opravdu Xantypa psala…Nakonec se prý nechala přeložit na jiné oddělení a má klid…
Omluva mě potěšila, ale…V každém případě vím, že se bohužel moje karty nemýlí…
Táňa
