Líska obecná (Corylus avellana)

Tři oříšky pro Popelku byly utržené z lísky, která je na našem území původním druhem ořechů. Je to známý keř, který má na jaře jehnědy, na podzim lískové oříšky…Keřům se daří nejlíp na místech, kde je dostatek vláhy. Dříve se lísky pěstovaly velmi hojně, ořechy se v zimě hodně konzumovaly, dokonce se z nich oficiálně odváděl “desátek”, lisoval se z nich olej. Dnes můžeme vidět i turecké lísky, které rostou jako stromy, většinou v parcích, ale oříšky jsou stejně chutné. Pro Slovany i Kelty byla líska posvátná, keře se nesměly ničit. Dodnes je tento keř u nás v pohádkách uváděn jako kouzelný ( Popelka) a v magii se užívá jako ochrana před nečistými silami a jako vodič energií (magické hůlky). Popelem z větviček se dříve čistily pro vybělení zuby. Svázané větvičky zazděné do stavení chrání dům před ohněm, magií a zlými lidmi, neštěstím. Výprask lískovkou měl své účinky, jak výchovné, tak magické. Bylo prokázáno, že konzumace lískových oříšků vyvolává apoptózu, což je proces, kdy se rakovinné buňky v těle požírají samy navzájem (stačí už 3 jádra sníst denně). Bylinkáři doporučují lískové listy(nebo listí a tenké větvičky) jako čaj, který má močopudný účinek, zmírňuje průjem a hojí křečové žíly. Na křečové žíly se listí a mladé větvičky používají i ke koupelím a obkladům, vyrábějí se z nich masti. Dříve se lískové oříšky smíchané s medem užívaly proti kašli.

Táňa