Včera jsem viděla nádherný dokument o barvení látek indigem na čínském venkově, tak něco málo o indigu…

Barva se vyrábí fermentací listů rostliny a v Asii se používá 5000 let. Název je odvozen od Indie jako původní domoviny této rostliny. Barvou se barvila hlavně vlna a hedvábí, barva byla drahá a proto byla modrá barva hlavně výsadou bohatých lidí a šlechty. Indigo bylo skvělým vývozním artiklem téměř na úrovni rýže, hlavně v Indii a Číně.

I přes svou poměrně složitou přípravu je indigo barvivo z přírody, nebledne, barví se ve studené vodě a nepotřebuje mořidlo.

Používá se jako léčivo v tradiční čínské medicíně, kde se využívá k zastavení krvácení a jako antiseptikum, také bylo prokázáno, že je účinné proti leukémii. Dodnes se používá do barev na vlasy k dosažení studených tónů. Míchá se s hennou. Některé luxusnější značky džínsů ji používají jako barvivo dodnes. Ale většina textilního průmyslu začala vyrábět indigo barvu chemicky už na konci 19. století.

Tato rostlina je luštěnina, což znamená, že drží dusík v půdě. Zabíjí háďátka. U nás se příliš pěstovat nedá, protože potřebuje horké, vlhké počasí a mírné klima, jde ji pěstovat jako letničku nebo v květináči a v létě je možno ji nechat venku. Listy se dají sklízet až čtyřikrát ročně. Rostlina miluje plné slunce a dorůstá až 180 cm (je více odrůd, takže výška bude rozdílná).

Táňa Labovská