Lucie noci upije…zvyky, obyčeje na sv. Lucii
Nikdo neví, proč Lucie, kterou začala církev uctívat jako svatou, se nakonec stala jednou z největších čarodějek…
Svátek sv. Lucie dříve provázely mnohé zvyky a tradice, které se zapomněly…
Některé z nich:
Česnek nás ochrání před zlými duchy. Je třeba jen , abychom ho dost snědli v předvečer svátku sv.Lucie. Nebo si udělali česnekový křížek na čele, bradě, spáncích či zápěstí (nevím, nevím 🙂).
Na sv.Lucii se nesmělo vpustit cizí ženu do domu .
Nesmělo se nic dávat ani půjčovat. (hlavně po západu slunce)
V podvečer sv. Lucie po domech chodívaly dívky a ženy, zahalené do bílé látky(prostěradla), s pomoučenou tváří, v ruce svíčku a slepičí pera, mlčky aby je nikdo nepoznal, vymetaly kouty = vyháněly z domů a stájí strašidla, zlé duchy, temné síly, nemoci a trápení.
Tento den se prováděla i milostná kouzla. Dívky zralé na vdávání v tento den napsaly na 12 papírků jména možných ženichů, papírky poskládaly a zalepily. Pak každý den až do Štědrého dne večer, jeden papírek hodily do ohně nebo roztrhaly na cimprcampr. Na Štědrý den po večeři se rozlepil poslední papírek a tak se dívky dozvěděly jméno vyvoleného…V některých oblastech se ale na lístečky psalo pouze 10 jmen. Na jedenáctém byla smrt a na dvanáctém dodnes obávaná slova – stará panna.
I mladíci měli na Lucii co dělat. Po návštěvě Lucek v chalupě se dalo zjistit, která z dívek ve vesnici je čarodějnice. Potřebovali k tomu vlastnoručně zhotovenou dřevěnou stoličku. S její výrobou museli začít právě večer na svátek svaté Lucie a pak každý den něco přidat tak, aby byla stolička hotová na Štědrý den. Při výrobě se nesměly použít žádné hřebíky. Když se mládenec při půlnoční mši postavil na stoličku, uviděl všechny místní čarodějnice, jak sedí obráceně, zády k oltáři. Čarodějky musely mládence po mši dopadnout, aby je neprozradil. Ti ale za sebe museli sypat hrách nebo mák, který musely čarodějky sbírat a to je tak zdrželo,takže mladíci utekli…
Táňa 🙂