Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)

Dřišťál je trnitý keř, který dorůstá výšky až 3 metrů, má vejčité listy, které rostou ve svazečcích, květy jsou drobné a žluté v hroznech, plody jsou malé červené bobulky, které mají vejčitý tvar. Roste prakticky všude na světě, jak v mírných pásmech, tak v subtropech i tropech. Podle latinského názvu lze soudit, že se k nám dostal z Afriky. Dřišťál má barevnolisté varianty, které se často používají do živých plotů. O dřišťálu a léčivé šťávě z plodů se zmiňuje už Paracelsus, Matthioli píše v herbáři, že ze šťávy se dělá víno a dřišťálky v medu naložené se užívají při horečkách a zimnicích. Léčivý je celý keř – kůra, listy, hlavně plody. Plody obsahují hodně vitamínu C. Čerstvá šťáva nebo sušené plody se užívají horečnatých onemocněních z nachlazení, při zánětech ledvin a močového měchýře, při výskytu žlučníkových nebo ledvinových kamenů nebo písku, při zánětech žlučníku, dřišťál regeneruje játra a žlučník, podporuje imunitu, zrychluje peristaltiku žaludku i střev. Chuť plodů je nahořklá, někdy spíše kyselá. Dřišťál se užívá na Dálném a Středním východě jako koření na kebab. Magdalena Dobromila Rettigová doporučovala z dřišťálu vyrábět likéry, sirup a zavařeninu. Na Valašsku doporučovaly bylinářky “dřišťálové kapky”, což byly plody dřišťálu naložené v žitné, které se užívaly při “zkaženém žaludku”. Dřišťál se používá i v homeopatii.

Táňa