Šťovík (Rumex acetosa)

Kyselý jako šťovík, kdo by neznal kyselou bylinku, kterou jako děti asi vyzkoušeli všichni 🙂. Jinak je to léčivka a jako potravina je používán již odedávna. Dnes jsou vyšlechtěny pro kulinářské využití zahradní varianty s většími listy a s příjemně nakyslou chutí.
Záznamy o léčivých účincích šťovíku se dochovaly už např. od řeckého lékaře Dioskurida v 1.století našeho letopočtu, kdy se podle jeho doporučení šťovík užíval při průjmech, bolestech uší a zubů.
Sbírají se listy v době, než bylinka začne kvést. Užívají se většinou v čerstvém stavu. Kyselou chuť byliny způsobují šťavelany, mimo nich obsahuje šťovík třísloviny a hodně vitaminu C. Bylinka má močopudné, protizánětlivé, osvěžující a lehce projímavé účinky. Pomáhá snížit horečku.
Šťovík se používá při očistných kůrách, které mají za úkol vyčistit krev a povzbudit chuť k jídlu. Může pomoci i při problémech s močovými cestami. Působí dobře při potížích se zácpou. Také při kožních problémech, jako jsou akné, furunkly, ekzémy či lupénka.
U zahradních variant se používá šťovík hlavně do salátů a polévek. Ve starém Římě se údajně čerstvé listy šťovíku podávaly na konci hostin a oslav ke zlepšení trávení a osvěžení…

Táňa